Slovník
H | J | M | N | S Moravsko-slezská hranice Viz pojem
Moravsko-slezská hranice
--------------------------------------------------------------------------------
Přestože byly Slezsko a Morava formálně nezávislé, byly po staletí dědičnými
zeměmi českého krále, takže praktický význam jejich společné hranice se často
blížil významu správní hranice dvou celků uvnitř jednoho státu. Hranici navíc v
některých úsecích chybí přirozené geografické vymezení, na mnoha místech
kopírovala komplikované hranice panství, uvnitř Slezska existovala dokonce celá
řada moravských enkláv. Jinde hranici tvoří koryta řek, která tak někdy
rozdělovala některé městské aglomerace. Ani etnicky se obě strany hranice nijak
zvlášť nelišily, na obou stranách žilo slovanské i německé obyvatelstvo.
Jako zemská hranice přestala moravsko-slezská hranice existovat k 1. prosinci
1928, kdy bylo České Slezsko kvůli své malé velikosti a omezení vlivu zdejší
početné německé menšiny spojeno s Moravou do Země Moravskoslezské, nadále však
tvořila hranici některých okresů této nové země. Roku 1949 bylo zemské zřízení
definitivně zrušeno a hranice krajů a okresů vzniklých roku 1949, 1960 a 2000
pak už historicky vzniklou moravsko-slezskou zemskou hranici nerespektovala
vůbec. V dnešních mapách hranice chybí. Pojem Slezsko se sice udržel, ale bývá
vymezován a používán mlhavě či dokonce nesprávně.
Obsah
1 Hrubý Jeseník
2 Nízký Jeseník
3 Hranice u řeky Odry
4 Hranice na Odře a Ostravici
5 Související články
Hrubý
Jeseník
Trojmezí, na němž se stýká současná česko-polská státní hranice s bývalou
hranicí moravsko-slezskou, se nachází v Rychlebských horách kousek západně od
vrcholu Smrk (hora) (1125 m, Fichtlich). Přes něj a vrch Klín (983 m) se hranice
spustila po hřebenu jihovýchodním směrem do Ramzovského sedla, kde ji jižně od
osady Ramzová křížila stará kupecká stezka z Moravy do Slezska. Dále vedla po
hlavním hřebeni Hrubého Jeseníku, tj. přes Šerák (1351 m, Hochschaar), Keprník
(1423, Köpernik Glaser) a Červenou horu (1337 m, Rothe Berg) do Červenohorského
sedla, přes Výrovku (1167 m), Velký Jezerník (1307 m) a Praděd (1491 m, Altvater)
na Vysokou Holi (1464 m, Hohe Haide).
Odtud sestoupila k prameni řeky Moravice (Mohra), po níž běžela na
jihovýchod, přičemž oddělovala Karlov pod Pradědem (na moravské straně) od
Morávky (na slezské straně). Po toku řeky pokračovala hranice až k Dolní
Moravici, kde proti ústí Jeleního (Mlýnského) potoka Moravici opouštěla. Hranice
pak běžela po hřebeni až k Malé Štáhli (Klein Stohl), kterou obtáčela z východu
a směřovala dál na jihovýchod severně od vrchu Smrk (697 m, Fichtenberg).
Jihovýchodně od Smrku se hranice stáčela na sever, východně od Václavova u
Bruntálu překračovala Kočovský potok a běžela až k Důlnímu potoku. Po něm chvíli
běžela k východu, pak tím směrem dál až ke Kočovu, kde rozdělovala dnešní
Moravskoslezský Kočov na Moravský a Slezský Kočov. Před vesnicí Mezina se
stočila na jih a dospěla pak přes vrch Návrší (677 m, Tielberg) k řece Moravici,
východně od Valšova.
Nízký
Jeseník
Po toku Moravice (nyní středem vodní nádrže Slezská Harta) pak
pokračovala až ke Slezské Hartě. Hned za Slezskou Hartou se hranice stočila na
severovýchod mezi Hořejšími Kunčicemi (Kunzendorf) a Bohdanovicemi (Bohdensdorf).
Severovýchodně od Hořejších Kunčic se nejprve stočila na jihovýchod k potoku
Deštné a pak po Hůreckém potoku k jihu, dál na jih východně od Kerhartic až k
Moravici (dnes v těch místech vodní nádrž Kružberk). Tu překročila stále k jihu,
jen mírným západním obloukem se přiblížila východně k Budišovu nad Budišovkou (Bautsch).
Nedaleko Budišova na jihovýchodě se hranice napojila na říčku Budišovku (Dürre
Bautch) a po ní běžela až k jejímu soutoku s Odrou až k pomezí mezi vesnicemi
Klokočůvek (Klein Gloskersdorf) a Heřmánky (Hermsdorf), 6 km jižně od Vítkova (Wigstadtl).
Hranice u řeky Odry
Odsud byl průběh hranice spletitější. Hranice se jihovýchodně od Klokočůvku, v
místech, kde se do Odry vlévá Bralný potok, odchyluje od Odry a pokračuje
nejprve lesem k dalšímu přítoku Odry, Suché a pak proti jejímu proudu. Východně
od Luboměře hranice opustila Suchou a stočila se na jihovýchod, probíhala pak
jižně pod slezskými obcemi Dobešov (Dobischwald), Veselí (Wessiedl) a Hynčice (Hetnzendorf),
směrem na moravskou Hrabětici (Blattendorf), kde se dotkla Hrabětického potoka.
Od něj se stočila na severozápad, rozdělovala Vražné (Petersdorf) na severní
moravskou část (Dolní Vražné) a jižní slezskou část (Horní Vražné) a směřovala k
osadě Emauzy. Před ní však zabočila západu a dospěla k Odře, po ní pak plynula
dál na západ jižně od slezských Mankovic do místa, kde se tok Odry obrací k
severovýchodu. Tam Odru hranice opustila a vydala se severovýchodním směrem k
Pohoři, před kterou však zabočila a ze severozápadu opět dospěla k Odře,
jihovýchodně od slezského města Odry (Odrau), naproti Emauzskému rybníku.
Vzápětí Odru opět opustila, proběhla těsně po východním okraji Oder a pak
zahnula na severovýchod a probíhala východně od silnice na Fulnek, kterou za
osadou Hvězdová (Pochel) překročila a probíhala po jejím západním okraji až se
dotkla potoka, který silnici kříží.
Po tomto potoku hranice dospěla k Husímu potoku západně od Jerlochovic (Gersldorf).
Pokračovala proti jeho proudu ke slezským Dolejším Kunčicím (Kunzendorf), které
míjela na jihovýchodě, a cestou oddělovala Moravské Vlkovice od Slezských
Vlkovic (dnes spojeny do jedné obce). Od Dolejších Kunčic běžela severovýchodním
směrem, západně od vesnice Vrchy (Wattersdorf), dokud nepřetla východně od Jančí
(Janitsch) silnici z Fulneka do Hradce nad Moravicí a po jejím východním okraji
pak běžela směrem k Březové. Nejsevernější obcí fulneckého výběžku Moravy do
Slezska byly Gručovice (Groitsch), takže se hranice před Březovou stáčela na
sever Gručovic a pak je obkružovala i z východu a mířila zpět na jih směrem na
Fulnek. Jihovýchodně od Gručovic šla po Nadějovském potoku, pak přešla na Vršský
potok a k Fulneku dospěla po říčce Gručovce, do níž se Vršský potok vlévá,
přičemž od Fulneka na východě oddělovala část zástavby (s nádražím).
Jižně od Fulneka hranice šla k severovýchodu směrem na Bílovec až k Pohořílkám (Schimmelsdorf),
kde se na sever od nich v pravém úhlu stočila k jihovýchodu a pak jihu a západně
od slezského Pustějova (Petrovitz) dospěla dolnímu toku Husího potoka (dříve
Grušovky) a spolu s ní vzápětí opět a naposledy k řece Odře, jižně od Pustějova,
nedaleko Horního bartošovického rybníka.
Průběh hranice mezi Klokočůvkem a Pustějovem byl ještě zpestřen dvěma enklávami:
Menší z nich byla osada Nové Vrbno (Neu Werben) na třetině cesty mezi Vítkovem a
Fulnekem, ve tvaru tučného šipky směřující k severovýchodu (dnes součást
Větřkovic; na jejich jižním okraji).
Větší z nich byly Butovice (Botenwald) severovýchodně od Pustějova a západně od
Studénky, ve tvaru muffinu (?) se základnou rovnoběžnou s řekou Odrou (dnes
součást Studénky).
Hranice na Odře a Ostravici
Od soutoku Husího potoka s Odrou byl naopak průběh hranice relativně jednoduchý:
Hranice vedla po toku Odry nebo kolem něj oscilovala k severovýchodu kolem
Ostravy až k soutoku Odry s |Ostravicí, odtud pak vedla na jihovýchod proti toku
Ostravice nebo kolem něj oscilovala, do Beskyd až k pramenu Ostravice, odkud po
několika desítkách metrů přecházela přímo na slovenskou (uherskou) hranici.
Trojmezí moravsko-slezsko-slovenské (původně -uherské) se nacházelo na hřebeni
Moravskoslezských Beskyd jižně od Bílého Kříže.
Dnešní město Ostrava bylo původně několika sídly, oddělenými tokem Odry a
Ostravice: směrem do Slezska vybíhal klín moravského území, v němž se nacházela
Moravská Ostrava, Vítkovice, Mariánské Hory, Hrabůvka, Zábřeh, Vyškovice,
Přívoz, Hulváky, ve Slezsku na levém břehu Odry se nacházely Polanka nad Odrou,
Svinov, Poruba, Třebovice, Petřkovice, na pravém břehu Ostravice Slezská
Ostrava, Muglinov, Radvanice, Kunčice.
Také dnešní Frýdek-Místek, rozdělený na dvě části Ostravicí, byl původně dvěma
městy, slezským Frýdkem a moravským Místkem.
Za zmínku ještě stojí, že úsek na Odře mezi soutokem s Opavou a Ostravicí,
tvořil od Vratislavského míru 11. června 1742 až do roku 1918 hranicí mezi
Rakouskem a Pruskem. Od stejného data je na západě moravsko-slezskou hranicí i
hřebenový úsek mezi Smrkem v Rychlebských horách a Králickým Sněžníkem (1424 m,
Spieglitzer Schneeberg), tvořící do té doby hranici mezi Moravou a Kladskem,
které do té doby bylo součástí Čech.
|