|
Slovník
H | J | M | N | S Nízký Jeseník Jeseníky
Nízký Jeseník je jedním z nejstarších geologických
celků střední Evropy, nachází se na severu Moravy a v jižní části Slezska.
Navazuje na východní část Hrubého Jeseníku, rozprostírá se mezi severní Slezskou
nížinou a jižním Hornomoravským úvalem. Na východě přechází v Moravskou bránu a
Ostravskou pánev. Je plochou vrchovinou s pozůstatky sopečné činnosti. Je tvořen
především prvohorními, kulmskými sedimentovanými horninami, spočívající na
předchozích sedimentech a vulkanitech, vzniklých intenzívní sopečnou činností na
dně devonského moře. Jeho nadmořská výška se pohybuje pouze mezi 400 až 600
metry. Nejvyšší část Nízkého Jeseníku na západě dosahuje až 800 metrů. Směrem k
východu jeho výška klesá až na 350 metrů n. m. Oblast Nízkého Jeseníku byla vždy
známa těžbou barevných a drahých kovů.
Nízký Jeseník se skládá se z geomorfologických celků Brantická vrchovina,
Bruntálská vrchovina, Domašovská vrchovina, Oderské vrchy, Slunečná vrchovina,
Stěbořická vrchovina, Vítkovská vrchovina a Tršická pahorkatina. Rozprostírá se
na Moravě a ve Slezsku, v Moravskoslezském a Olomouckém kraji (v okresech
Bruntál, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Ostrava a Přerov).
Sopečná činnost na území Nízkého Jeseníku
Během třetihor byl v důsledku horotvorných procesů Nízký Jeseník vyzdvižen,
zatímco oblast Hornomoravského úvalu a Kladska se propadla. Vzniklé zlomy zemské
kůry pak umožnily sopečnou činnost a vytvořily se tak nejmladší sopky v Česku.
Červená hora
Velký Roudný
Malý Roudný
Uhlířský vrch
Venušina sopka
Poslední dvě byly v činnosti ještě v době starších čtvrtohor.
Hrubý Jeseník je dominantní pohoří Slezska a části
severní Moravy, které patří ke krkonošsko-jesenické subprovincii, (respektive k
Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část. Nejvyšší hora je Praděd (1491 m n.
m.).
Na území Hrubého Jeseníku byla kvůli přírodnímu bohatství a jeho zachování v
roce 1969 vyhlášena chráněná krajinná oblast Jeseníky o rozloze 740 km² se
sídlem v Malé Morávce. Zahrnuje celkem jedenáct maloplošných chráněných území.
Kromě toho nabízí několik lyžařských lokalit (např. Červenohorské sedlo nebo
Praděd), které jsou pro tradičně nejbohatší sněhovou nadílku v Česku
navštěvovány nejdéle v roce. O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník,
jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.
Geologické aspekty
Po geologické stránce patří Jeseníky do Moravskoslezské oblasti, konkrétně Hrubý
Jeseník do podoblasti Silesikum. Výrazně se zde projevilo variské vrásnění
neboli hercynské, po něm v menší míře následovalo vrásnění alpínské. Napříč
horstvem prochází Červenohorský hlubinný zlom, který ho dělí na dvě části,
vyznačující se klenbovou strukturou. Západní reprezentuje klenba keprnická a
východní desenská. Samotná klenba je tvořená mladšími migmatity. V místech, kde
je narušena, tvoří povrch horniny starší, jako žuly nebo ortoruly. V okolí
Červenohorského zlomu, například na Pradědu, vystupují na povrch přeměněné
krystalické břidlice.
|
